Taroky
Taroky jsou zdvihová karetní hra pro čtyři hráče. Hra se hraje se speciálním balíčkem tarokových karet. Taroky jsou v Česku oblíbené spíše na Moravě, v Čechách je populárnější mariáš. Některé herní prvky převzal z taroků licitovaný mariáš.
V typickém balíčku čítajícím padesátčtyři listů nalezneme čtyři barvy (kříže, piky, káry a srdce) a taroky. Ve všech barvách jsou tyto figury, od nejsilnější k nejslabší: král (honer), dáma, kaval (jezdec) a kluk. V černých barvách jsou karty hodnot (od nejslabší): 7,8,9,10, v červených barvách jsou karty hodnot (od nejslabší): 4,3,2 a eso. Figury přebíjejí ostatní karty v dané barvě. Taroky číslo I až XXI a škýz jsou vždy nejsilnější karty ve hře. oči – body, například 5 očí je 5 bodů
mazání – přihazování hodnotných karet spoluhráči
plonk – jediná karta barvy nebo jediný tarok v listě
dražba – licitace
předák/forhont – hráč, který vynáší
aktér – hráč, který vydražil hru
zdvih – štych
kaval – jezdec, karta v síle mezi dámou a klukem
honer – král
škýz – nejvyšší tarok a nejsilnější karta ve hře
mond – tarok XXI., druhá nejsilnější karta ve hře
pagát – tarok I., nejslabší z taroků
žid – pokladnička, která se rozebírá při uhrané druhé povinosti
renonc – porušení pravidel V některých pravidlech se neuplatňuje placení do žida, hráči se ve Varšavě vyplácí mezi sebou. Pokud se na žida hraje, pak se do něj přispívá při prohrané Varšavě a rozebírá si při uhrané druhé povinnosti. Pravidla:
V pravidlech jsou významné rozdíly mezi regiony i skupinami, proto je vhodné před začátkem hraní si tato ujasnit. Rozdíly jsou například ve vyúčtování (hodnotě her), v povinnosti hlásit prozrazující hlášky (v některých pravidlech se nehlásí barvičky), ale například i v tom, zda se některé povinnosti vůbec hrají. Níže uvedené informace platí pro jednu z nejčastěji hraných verzí v Česku Volání devatenáctky. Existují i další verze jako volání dvacítky, volání krále, taroky ve třech hráčích, štramandl a další.
Cílem hry je získat co nejvíce bodů. Pětibodové karty jsou škýz, mond, pagát a králové. Čtyřbodové jsou dámy, tříbodoví kavalové, dvoubodoví kluci. Ostatní karty jsou hodnoceny jedním bodem. Dále se do závěrečného vyúčtování započítavají hlášky.
Před rozdáním se balíček karet snímá. Rozdává se proti směru hodinových ručiček, nejčastěji se začíná 6 kartami do talonu a potom dvakrát dokola každému hráči po šesti listech. Existují ale i jiné způsoby jak rozdávat. Po rozdání následuje dražba a hlášení.
V tarokách se musí barvit (hrát stejnou barvou, jaká byla nesena) a nemusí se přebíjet (hrát vyšší hodnotu). Pokud hráč nemá příslušnou barvu, musí hrát tarokem. Nemá-li tarok, může hrát libovolnou kartou podle svého uvážení. První kartu do nového zdvihu vynáší vždy ten, kdo bral předchozí.
Na každou vydraženou hru je možno dát flek, i opakovaně. Každé flekování zdvojnásobuje postupně hodnotu bodů. Druhy her:
První povinnost (základní povinnost)
Na této povinnosti začíná každá hra. V případě, že žádný z hráčů nelicituje vyšší hru, tak forhont určí s kterým tarokem hraje. Začíná se od devatenáctky, pokud tento tarok má aktér na ruce, volí osmnáctku a tak dále až po šestnáct. Z talónu bere aktér 4 karty, dva další hráči v pořadí po kartě a stejný počet karet, jaký hráč bral, následně odhodí. Pokud forhont neřekne, s kterým tarokem hraje, hraje automaticky s devatenáctkou, i když ji má případně v ruce. Druhá povinnost
Druhá povinnost se podobá první, předák také hlásí s kterým tarokem hraje (počínaje od devatenáctky) a rozebírá se talon v počtech 4+1+1 karet, stejný počet karet se odhazuje. Rozdíl je ten, že vydražitel se zavazuje pro získání posledního zdvihu pagátem (tarok číslo I). Třetí povinnost (preferance, preferans, trojka)
V této povinnosti aktér hraje sám proti ostatním hráčům. Aktér si bere první, druhou nebo znovu první trojici karet z talónu. Podle toho, kterou trojici zvolil rozlišujeme tři „stupně“ třetí povinnosti. Karty z talonu, které nezvolil propadají protihráčům. Aktér shazuje tři karty, tyto se mu připočítávají do konečného skóre. Čtvrtá povinnost (sólo)
Aktér hraje sám proti ostatním třem hráčům, aniž by si bral karty z talonu. Talon se započítává do skóre protihráčům. Varšava (žebrák)
Varšava je odlišná od výše zmíněných povinností. Musí se přebíjet a neplatí žádné hlášky. Pagát musí jít z ruky hráče jako poslední tarok. Mond se nesmí namazat (přihodit k) na škýze, pokud se nejedná o poslední tarok v ruce. V prvních šesti zdvizích se přihazuje vrchní karta z talonu. Hlášky:
Prozrazující hlášení:
Malé hlášky
- trul – mond, škýz a pagát
- honery – 4 karty v hodnotě 5 bodů
- barvičky – 1 nebo 2 taroky
- taročky – 8 nebo 9 taroků
Velké hlášky
- taroky – minimálně 10 taroků
- barvy – žádný tarok
- královské honery – 4 honery
- trulhonery – trul + nejméně 1 honer Zavazující hlášení:
Dále může hráč hlásit pagáta či valáta. Při hlášeném pagátu se hráč zavazuje, že on nebo jeho spoluhráč přebije poslední zdvih ve hře pagátem, shodně jako při druhé povinnosti. Při zahlášeném valátu se hráč zavazuje uhrát všechny zdvihy ve hře. Jako tichého pagáta či valáta označujeme stav, kdy hráč uhraje pagáta či valáta bez ohlášení. Tiché hlášky jsou ve výsledném vyúčtování oceněny nižší sazbou.
